Proslov pana Ledla (SDS) aneb „mně se málokdy daří uspokojit zcela“

Na posledním zastupitelstvu MČ Prahy 10 (1. prosince 2016) zazněla krásná řeč, za kterou by se jistě nestyděl ani náš klasik Jára Cimrman. Vše začalo velmi nevině příspěvkem pana Davida (ANO), který upozornil na fakt, že...

... zastupitelka Chmelová je nyní již zároveň také senátorkou a že, dle jeho názoru, může mít více příspěvků k jednomu bodu než pouhé dva.

Že tato situace není zcela nová, natož nějak komplikované, bylo nasnadě: paní Cabrnochová (kterou v senátu nahrazuje právě paní Chmelová) zastávala 2 roky funkci radní a zároveň senátorský post a využívala toho, že měla třetí příspěvek z titulu senátorky. Nikoliv tak minimálně starosta pan Novák, který na úřadě MČ působí mnoho roků: zaskočen žádostí o třetí příspěvek, požádal předsedu Návrhového výboru pana JUDr. Lubomír Ledla o vyjádření. A ten se toho zhostil vskutku velkoryse: jeho řeč byla dlouhá, plynulá a zcela vyčerpávající. Ale přesvědčte se sami výňatkem ze stenografického zápisu…

*******************************

Ing. Novák: … Paní zastupitelka Chmelová žádá o třetí diskusní příspěvek. Poprosím návrhový výbor, jak se k tomu máme postavit.

Pan Ledl: Návrhový výbor se k tomu asi nevyjádří, pokud mně nedáte pauzu, abych ho svolal, ale já můžu říct v tuto chvíli můj osobní názor. Myslím si, že tuto otázku upravuje jednak zákon o hl. m. Praze, který tam stanoví určitá práva senátorů, zastupitelů, členů vlády a jimi pověřených osob, a současně s tím zákon o hl. m. Praze stanovuje, že konkrétní podrobnosti má stanovit ZHMP.

Pro nás jako ZMČ platí zákon, řekl bych, analogicky. Já bych v tom okamžiku, každý jednací řád je třeba chápat v komplexu, a z tohoto hlediska bych upozornil na § 7 a rád bych, aby to zastupitelé také tak vnímali, a samozřejmě paní Chmelová, čímž netvrdím, že můj názor musí být korektní nebo přesný.

§ 7 odst. 6 v bodě a) identifikuje, řekněme, osoby, které mohou vystoupit na zastupitelstvu, podle určitých pravidel. A tady se píše: K rozpravě se lze s výjimkami dle odst. b) – to jsou občané přihlásit prostřednictvím elektronického hlasovacího zařízení nebo zvednutím ruky do doby, než předsedající udělí závěrečné slovo nebo ukončí rozpravu.

Předsedající uděluje slovo v pořadí přihlášených. Kdo z přihlášených není přítomen, když je mu uděleno slovo, ztratí pořadí.

A teď to přichází: Požádá-li – tady já to chápu tak, že to se týká zastupitelů. Byť se tam o zastupitelích bezprostředně nemluví. Požádá-li na zasedání Zastupitelstva o slovo člen vlády nebo jím určený zástupce, senátor nebo poslanec, musí mu být uděleno. A pak je tam sobám dle § 5 odst. 5, to jsou vedoucí odborů a přizvaní odborníci.

Z tohoto hlediska podle mého názoru odst. 6 § 7 vymezuje okruh osob, které mají v podstatě stejná práva. Já to chápu tak, že se snaží vycházet ze zákona o hl. m. Praze zabránit tomu, aby tyto osoby, o kterých se tam mluví, tedy členové vlády, jimi pověřené osoby, senátoři, poslanci, aby měli alespoň stejná práva, nebo přinejmenším stejná práva, jako mají zastupitelé.

To je první část toho problému. Já se k tomu potom ještě vrátím. Podle mého názoru druhá část problému nebo druhé ustanovení jednacího řádu je potom čl. 10 stejného paragrafu, který si dovolím citovat, nechci tady zdržovat, ale ono je to asi důležité, abychom se někam dostali.

Každý z účastníků rozpravy ve smyslu § 7 odst. 6. a), tedy to jsou ty osoby, o kterých jsem teď hovořil, tohoto jednacího řádu může v rozpravě ke každému projednávanému bodu zařazenému do programu jednání vystoupit nejvýše dvakrát, přičemž délka každého jednotlivého vystoupení nepřekročí 4 minuty; vystoupení a limity lze sloučit. Počet vystoupení předkladatele a délka jeho úvodního vystoupení (zprávy) není omezena.

Tedy z toho vyplývá, že všechny osoby, které jsou vymezeny v odst. 6 písm. a), tedy zastupitelé a ti, kteří jsou jim z toho hlediska práva vystoupit na roveň postaveni, mají tedy možnost vystoupit dvakrát, a to čtyři minuty. A tady až potud by to asi bylo všechno jasné.

My jsme se teď ale dostali do situace, že máme jednu kolegyni, která je současně zastupitelka, a současně senátorka. Tedy vlastně se o ní hovoří v odst. 6 písm. a) dvakrát. A tady se musíme shodnout, jak to budeme chápat, jestli tak, jak to chápu já, tedy v tom směru, že senátoři mají ta práva, míněno ti, kteří nejsou současně zastupiteli, mají ta práva, která mají zastupitelé, a nemají, a je to kvůli těm senátorům, kteří nejsou současně zastupiteli. Tzn., že senátor, který je současně zastupitelem, má stejná práva, jako kdyby senátorem nebyl, resp. má stejná práva, jako každý jiný zastupitel.

To je můj osobní názor, ale ten nemusí být správný, protože ono to lze vykládat i opačně, že v případě, že někdo i zastupitel, i senátor, tak se to na něj vlastně vztahuje dvakrát, mohl by se tedy hlásit dvakrát jako zastupitel, dvakrát jako senátor. Což by samozřejmě bylo možné, protože tady se říká, kdybychom se dostali do určitého právního kretenismu, nebo resp. do (smích) – teď to nemyslím pejorativně, ale víte, že problém všech jednacích řádů nebo všech právních předpisů spočívá v tom, lidé mají představu, že čím jsou podrobnější, tím jsou přesnější. Ono je to právě naopak. Čím jsou podrobnější, tím hůře se s nimi pracuje a tím více komplikací nastává.

Protože kdybychom chtěli být hnidopiši, tak řekneme, když se přihlásí prostřednictvím elektronického hlasovacího zařízení, tak se hlásí jako zastupitelka. Když se přihlásí zvednutím ruky, tzn., že nepoužije hlasovací zařízení, tak se hlásí jako senátorka, a tím pádem se může hlásit čtyřikrát. Vypadá to, že si z vás dělám legraci, ale snažím se tomu vyhnout.

Proč já si myslím, že by měla platit ten užší výklad, i když si myslím, že v první řadě to bude záležet na zdravém rozumu paní senátorky a nás ostatních, když bude chtít vystoupit třikrát, asi jí v tom nebudeme bránit, ale chtěl bych jenom upozornit na obdobnou situaci, která nastává s odst. 6 písm. b).

 Občané městské části Praha 10, kteří dosáhli věku 18 let, jakož i všechny ostatní osoby uvedené v ust. § 9 zákona, které nejsou členy Zastupitelstva, mohou na zasedání Zastupitelstva vyjadřovat svá stanoviska.

Kdybych chtěl být striktní v rozšířeném právním výkladu, tak bych se mohl přihlásit jako zastupitel nejprve jako občan Prahy 10, kterým bezesporu jsem, vystoupit před ostatními, a potom bych měl tím pádem nenarušené ty dvě možnosti přihlásit se jako zastupitel. Zní to trošku stupidně, ale nikdo z nás to zatím nikdy nepoužil.

Kdybychom zvolili ten formalistický a přísně, řekl bych, perfekcionistický výklad, tak by asi každý zastupitel měl tu možnost vystoupit třikrát, bez toho, aby se o tom nechávalo hlasovat, jednou jako občan, dvakrát jako zastupitel, a myslím si, že to nikdo nedělá. To jenom na dokreslení toho, že já se osobně domnívám, ale říkám, neprobírali jsme to v návrhovém výboru, že ten odst. 6 rozšiřuje, dává práva těm, kteří nejsou zastupitelé, ale jsou představitelé vlády nebo jimi pověření, nebo senátoři, nebo poslanci, aby mohli vystoupit stejně, jako může vystoupit zastupitel.

Tedy abych to uzavřel, můj názor je, že pokud je někdo současně zastupitel i senátor, v žádném případě neplatí, že může neomezeně dlouho hovořit, protože tam je ten jednací řád jasný, a v našem jednacím řádu není, že má přednostní právo. V případě, že by zastupitelstvo dospělo k názoru, že ten, kdo je zastupitel a současně senátor, může vystoupit dvakrát tak a dvakrát tak, tedy čtyřikrát, pak by tam stejně platilo, že v pořadí v jakém se přihlásil a maximálně na čtyři minuty.

Vím, že moje odpověď asi neuspokojí všechny, mně se málokdy daří uspokojit zcela. (smích) Ale tolik k tomu mohu říci. Pokud někdo z členů návrhového výboru se mnou nějak hrubě nesouhlasí, tak ho prosím, aby se k tomu vyjádřil, ale já osobně jsem toho názoru, že v případě paní kolegyně Chmelové se vlastně de iure nic nemění a může vystoupit dvakrát a čtyři minuty. Děkuji.

Možná ještě na dokreslení. Podobná situace je zcela běžná v ZHMP, kde běžně dva až tři zastupitelé hl. m. Prahy jsou současně také poslanci nebo senátory, a tam se tento problém v zásadě nikdy neřešil a neřeší, takže nemáme ani precedens, protože tam nejsou zastupitelé omezeni ani co do počtu, ani co do délky.

Ale precedens určitý tady je, a proto jsem na to upozorňoval, že v každém případě bude na zdravém rozumu jak paní kolegyně Chmelové, tak našem, abychom z toho nedělali válku. Precedens tady máme. Paní kolegyně Cabrnochová byla dva roky senátorkou, a upřímně řečeno, nevzpomínám si, že by tenhle problém tady vyvstal, že bychom ho řešili, aspoň já si to nevzpomínám, možná že na nějakém zastupitelstvu, kde já jsem nebyl přítomen. Děkuji.

*******************************

(zdroj: http://www.praha10.cz/Portals/0/docs/RaZ/steno/s2014-2018/steno__13_ZMC_1_12_2016.pdf, str. 79 - 82)

Videozáznam bude ke zhlédnutí také – až jej radnice zveřejní na http://www.praha10.cz/volene-organy/zastupitelstvo-mc/videozaznamy-jednani.aspx. Kdy to bude, to je otázka…

Lubomír Ledl (* 23. července 1952 Gottwaldov[1]) je český levicový politik, za normalizace funkcionář SSM, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za KSČ, pak za KSČM, později místopředseda Strany demokratického socialismu, v letech 2010 až 2014 zastupitel Hlavního města Prahy. (zdroj https://cs.wikipedia.org/wiki/Lubom%C3%ADr_Ledl)

*******************************