Hrdlička se směje

Lehké shrnutí politického dění posledních týdnů s mírně optimistickým koncem aneb jak to vlastně všechno bylo...

Nejdřív přišly deště, potom povodně, lidé přišli o víc než o hodně, ale ještě předtím došlo k zemětřesení: na magistrátu pražském pevná půda není! A z dálky se tomu směje ptáček jménem hrdlička...

Ještě než nám všechny hladiny klesly, zprávy o konci Nečasů nám hlesly a potom, necelé dva dny nato, muži v kuklách objevili zlato a nějaké ty peníze, do dnes čí jsou neví se.

Za aktéry špehování spadla klec, malé myšky tlačí tvrdší kavalec a po víkendu padá už celá vláda, i když by dál pomáhala zemi tak ráda. A každý se bojí, kdo na něj co poví.

A tu prezident z lidu sedá na koně, svou důležitost po poli si honě, užívá si moc a slastně chrochtá, je to radost své protivníky dostat: nešťastný ty osude, Němcová to nebude!

Tož Rusnok hledal, až našel celou vládu, prý plnou zemanových kamarádů, poslanci se těší, až zvednou ruku: je to spolek malých holek a kluků, co důvěru nemají a tak ji ani nedají.

Ovšem ti, co píší z Monaka sms-ky, dobře ví, jak se podniká hezky česky, ti mají kamarády v každé vládě a díky jejich mnohé moudré radě sněmovna vždy hlasuje a vše pěkně pasuje.

Zatím, ptáčkové, zatím vám to šlape! Ale brzy dojde i na vaše gatě!

***********************************

********************

********